Arnoldova vila dnes spolu s blízkými vilami Tugendhat a Löw-Beer tvoří oblíbený a zdánlivě samozřejmý soubor zpřístupněných vil v brněnských Černých Polích. Nemuselo tomu tak být, bez mnohaletého úsilí celé řady institucí, spolků i jednotlivců, kteří se zasazovali o její záchranu, by se osud Arnoldovy vily i její zahrady mohl ubírat zcela jiným směrem.
Minule jsme se věnovali roli rodičů dětí z Mateřské školy Drobného 26, díky nimž se případ Arnoldovy vily dostal do médií, přispěli k odhalení její historické hodnoty a jejímu prohlášení kulturní památkou. Nyní se zaměříme na období po ukončení provozu školky, konkrétně na činnost spolku Kulturní centrum Josefa Arnolda, z. s. (dále KCJA), a na jeho podíl na záchraně vily. Přestože byla vila památkově chráněna již od roku 2010, po vystěhování mateřské školy v červnu 2012 zůstala prázdná a dál chátrala. Ještě téhož roku se ocitla na Seznamu ohrožených nemovitých památek ČR. A právě v následné kritické fázi sehrála klíčovou roli nově vzniklá občanská iniciativa KCJA, která usilovala o památkovou obnovu vily i rekultivaci její zahrady:
Impulsem ke vzniku KCJA byla akce Dny evropského dědictví v září 2016, kdy se vila mimořádně otevřela veřejnosti z podnětu starosty městské části Brno-sever, tehdejšího správce objektu. Starosta Brna-sever Martin Maleček tehdy oslovil průvodce ze sousední vily Tugendhat s prosbou o zajištění komentovaných prohlídek v Arnoldově vile. Průvodci se při této příležitosti s vilou blíže seznámili, nadchli se pro ni a začali přemýšlet o jejím možném kulturním využití a oživení. Během samotné akce jim Maleček doporučil tyto aktivity zastřešit formálně založeným spolkem.
Po navázání spolupráce s radnicí byl spolek KCJA v listopadu 2016 oficiálně zapsán. Do stanov si zakotvil hlavní cíle: organizaci kulturních akcí, rekultivaci pozemku, badatelskou a publikační činnost, přípravu projektové dokumentace k obnově a celkové oživení vily i zahrady. Spolek měl přes 50 členů a podporovala jej i řada odborníků v roli ambasadorů (např. vedoucí vily Tugendhat Iveta Černá, historička architektury Dagmar Černoušková nebo redaktorka Artalk.cz Klára Peloušková).
KCJA se dařilo udržovat téma prázdné Arnoldovy vily v popředí zájmu veřejnosti i politiků. V květnu 2017 proběhla v rámci festivalu Meeting Brno v Divadle Husa na provázku veřejná debata o její budoucnosti, k níž byli členové spolku přizváni. V červnu téhož roku spolek na základě smlouvy s městskou částí Brno-sever získal přístup k horní části zahrady. Během léta pořádal brigády zaměřené na její rekultivaci, a to spolu s dobrovolníky, s využitím zapůjčené techniky a s odbornou podporou Jozefa Kasala z Veřejné zeleně města Brna.
Kulturní aktivity spolku zahrnovaly především komentované prohlídky přímo ve vile, někdy doplněné o výtvarné workshopy (např. malování dlaždic inspirovaných původními RAKO dlaždicemi z vily). Prohlídky se setkávaly s velkým zájmem veřejnosti. Kromě toho spolek pořádal také architektonické procházky po Černých Polích a po stavbách Josefa Arnolda v centru města. Důležité zázemí pro činnost spolku poskytoval Ústav geoniky AV ČR, sídlící na sousední parcele v Giskrově vile. Jeho pracovníci, zejména Karel Kirchner a František Kuda, spolku dlouhodobě vycházeli vstříc, umožňovali v rámci komentovaných prohlídek přístup jak na zahradu Giskrovy vily, tak i do dřevěného zahradního domku od Ernsta Wiesnera.
Spolek navázal spolupráci také s vilou Löw-Beer ve správě Muzea Brněnska, prostřednictvím její vedoucí Petry Svobodové. Společně uspořádali v roce 2018 výstavu na téma „Arnoldova vila – možnosti a limity památkové obnovy“ v zahradním domku vily Löw-Beer. Tato výstava představila studentské práce z Fakulty architektury VUT zaměřené na možnosti budoucího využití vily a její zahrady. V únoru téhož roku se ve vile Löw-Beer konala také další veřejná diskuze „O budoucnosti Arnoldovy vily“ za účasti zástupců městské části, Fakulty architektury VUT i spolku KCJA.
Ještě v roce 2018 spolek vydal publikaci „Arnoldova vila: Dům mnoha tváří“ s fotografiemi Šimona Burgeta, které zachycují syrovou atmosféru prázdné vily na analog. Tyto velkoformátové snímky byly navíc vystaveny v rámci Dne architektury 2018 v Galerii Vaňkovka a později také v pasáži Alfa.
Arnoldova vila se pod záštitou KCJA zapojila i do dalších architektonických festivalů. Například během Open House Brno v roce 2019 ji navštívila zakladatelka tohoto celosvětového projektu Victoria Thornton, a z objektu tehdy dokonce vysílala Česká televize. Téhož roku spolek uspořádal také netradiční módní přehlídku v interiérech vily s názvem Malá noc módy – Dionýsie.
V neposlední řadě, zástupci KCJA se již v roce 2018 stali členy pracovní skupiny na brněnské radnici, která připravovala obsahovou náplň budoucího Centra dialogu v Arnoldově vile. Jak tuto souhru politické podpory a komunitního úsilí KCJA o záchranu vily doplnilo odborné zázemí Muzea města Brna, si ukážeme v další části.
Fotogalerie
