V rámci přípravy výstavní intervence k 30. výročí úmrtí Kamila Fuchse “Nový svět” Kamila Fuchse, jež je možné navštívit na hradě Špilberku do konce roku, byly digitalizovány i fotografie a diapozitivy z dosud nezpracovaného archivu Kamila Fuchse, dokumentující projekt a výstavbu sídliště Jabloňová v Brně–Medlánkách, představující zajímavý příklad řešení poválečné bytové výstavby.
V šedesátých letech se i přes rozsáhlé budování velkých typizovaných obytných celků panelových sídlišť stále projevoval nedostatek kvalitního dostupného bydlení. Socialistický stát tento problém řešil různými dalšími způsoby ve formě podnikové či družstevní výstavby socialistickými závazky. Zároveň se snažil agitovat vlastní obyvatele a získat je pro stavbu bytů tzv. svépomocí, bytová výstavba se měla stát “všenárodním úkolem”. Veřejnost na cestě za vysněným vlastním bydlením vstupovala do nově zakládaných svazů soustředěných pod Český svaz bytových družstev. Svazy měly občanům organizačně, odborně a zčásti materiálově napomoci při svépomocné výstavbě, závazkem členů byla aktivní účast na činnosti svazu v podobě brigád, za co jim stát udělovat např. osvobození od daně ze mzdy. V roce 1968 iniciovali mladí brněnští občané vznik Svazu nebydlících “Byt”, jež v sobě sdružoval členy různých profesí, tak aby dokázal pokrýt dodavatelské činnosti a usměrňovat svépomocné brigádnické práce. Nové členy svaz nabíral v rámci osobní, výlepové i inzertní kampaně. V jeho programu bylo vybudovat nejen nové svépomocí postavené obytné sídliště, ale i jeho občanskou vybavenost a SOS vesničku. Snad právě tento záměr a kontakty na vládní struktury Svazu nebydlících umožnilo přeskočit jiné čekající svazy na vhodné parcely a již v červenci 1968 získal Svaz “zelenou louku” v Medlánkách.
Tehdejší architekt města Zdeněk Chlup “Bytu” doporučil oslovit ke spolupráci architekta Bohuslava Fuchse (u nějž Chlup dříve studoval na FA VUT). Fuchs ve spolupráci se svým synem Kamilem společně navrhli urbanistickou i architektonickou podobu sídliště Jabloňová o 500 bytech pro 1600 obyvatel. V projektové zprávě architekti uvádí: “Základem komposice je uliční skelet s využitím svahovitého terénu a situováním zástavby ke sluneční straně. Obslužné ulice leží paralelně se severní stranou skupin obytných domků; jsou z ní přístupny vchody do jednotlivých domů a vjezdy do garáží v parteru. Obytné domy mají do této ulice situovány pomocné místnosti /sever/ – na jih jsou navrženy obytné místnosti s loggiemi. Před každým domem jsou užitkové zahrádky s keřovou kulisou proti protilehlé obslužné komunikaci. Prohnutí front obytných objektů podporuje dojem uzavřeného urbanistického prostoru; jednotlivé skupiny jsou pak navíc různě barevně provedeny.”
V rámci sídliště mělo být vybudováno také středisko služeb, základní a mateřská škola a rekreační středisko s bazénem i vanovými lázněmi, tak aby byly saturovány potřeby nových obyvatel. S jejichž lepší identifikací s novým místem pro život, měly napomoci i soukromé užitkové zahrady u jednotlivých domů. Obytné domy byly navrženy v několika kategoriích, dvou až pěti podlažní obytný domy mely být doplněny řadovými i izolovanými rodinnými a atriovými domy. Ty vznikly podle projektu architekta Evy Rozehnalové, která se společně s Kamilem Fuchsem navrhla i SOS vesničku. Mělo jít o teprve o třetí zařízení v Československu, jež se snažilo vytvořit alternativy k ústavní péči o děti. S realizací sídliště bylo započato až v dubnu roku 1970, výstavba se zdržela kvůli nutnosti vybudování inženýrských sítí. V prosinci 1970 bylo v hrubé stavbě 113 bytů. Předpokládaný termín dokončení byl k roku 1974. Svaz nebydlících však nebyl schopen dostát svým závazkům, což vedlo k průtahům a následně i k dlouhotrvajícím soudním sporům.
Z původního architektonického záměru Bohuslava a Kamilova Fuchsových byla realizována jen část obytných domů, bez občanské vybavenosti. Na jejich urbanistický plán však navazovaly další stavební aktivity v následujících letech, zahrnující panelovou výstavbu, i obchodní středisko, ty byly završeny v roce 2003, kdy byla dokončena SOS vesnička podle návrhu architektonického ateliéru ATW.
Fotogalerie
