Vila Wittal – Dům, který vypráví dějiny

Ve svahu nad pisáreckým údolím si v roce 1932 nechali manželé Johann a Friederike Wittalovi spolu se svou dcerou Valerií postavit funkcionalistickou vilu podle projektu architekta Heinricha Bluma. Dům vznikl na tehdy nově vznikající Hroznové ulici a svým architektonickým řešením prezentuje vysoký standard meziválečného bydlení.

Příběh vily Wittal však není pouze kapitolou moderní architektury. Je to vyprávění o podnikatelském úsilí, kulturním a společenském dědictví brněnské židovské komunity, o tragických událostech 20. století, ale také o současné snaze obnovit paměť tohoto domu.

 

Rodina Wittalových a cesta k úspěchu

Sourozenci Johann a Adolf Wittalovi pocházeli z židovské rodiny usazené v obcích kolem Podivína. Na přelomu století se rozhodli usadit v Brně, kde v roce 1900 založili podnik Brüder Wittal. Z původního podniku zaměřeného na výrobu zástěr se postupně stala prosperující firma s širším sortimentem dámské a dětské konfekce.

Jejich podnikání významně podpořily manželky obou bratrů – Friederike Bass a Ida Klar –, které svým mužům přinesly značný kapitál určený k rozvoji podniku.

 

Vrchol firmy Brüder Wittal

Výrazný rozmach firma zaznamenala během meziválečného období. V roce 1929 otevřeli Wittalovi novou reprezentativní prodejnu na Josefské ulici č. 21. Sortiment zahrnoval halenky, spodní prádlo, dětské oblečení i pletené zboží. Do vedení firmy navíc vstoupil Ferdinand Hájek, první manžel Ilse Wittalové, který do podniku vložil kapitál a podílel se na obchodní expanzi.

 

Stavba vily Wittal

V době největšího podnikatelského úspěchu firmy zakoupili v únoru 1932 Johann a Friederike Wittalovi s dcerou Valerií stavební parcelu na vznikající Hroznové ulici. Projekt rodinné vily svěřili architektu Heinrichu Blumovi, který o čtyři roky dříve navrhl vilu jejich příbuzným na Preslově ulici. Výsledkem byla elegantní funkcionalistická vila s dvojicí identických bytových jednotek – jedna pro manžele Wittalovy, druhá pro jejich dceru Valerii.

Dům byl postaven na půdorysu písmene L a využíval moderní technické prvky – posuvná okna, centrální schodiště v oválném rizalitu, rozčleněné provozní zázemí a samostatný byt pro domovníka. Směrem do pisáreckého údolí vznikla navíc terasovitá okrasná zahrada se skalkami, bazénem a exotickými rostlinami.

Nacistická okupace a ztráta domova

Po nacistické okupaci v březnu 1939 byla vila zabavena gestapem. Azyl našli manželé Wittalovi nejprve v domě své švagrové Idy Wittalové na ulici Antonína Slavíka. Odtud však byli později nuceni také odejít. Posledním místem před deportací Wittalových do koncentračního tábora byl nájemní dům na třídě Kpt. Jaroše. Jejich vilu během okupace obývali vysocí nacističtí důstojníci: Otto Schrader, Felix Rühl, Otto Koslowski a konfident gestapa Jindřich Motyčka.

Také firma Brüder Wittal byla arizována – jejím prvním správcem se stal Franz Hoffmann, následovali Anton Stadlmann, Friedrich Bartholomä a Emil Kron. Johann a Friederike Wittalovi byli deportováni do Terezína 28. ledna 1942. Holokaust přežila jako jediná z rodiny pouze Valerie. Zachránilo ji smíšené manželství s rakouským malířem Otto Rudolfem Schatzem.

 

Poválečné období a noví obyvatelé

Po osvobození Brna v roce 1945 připadla vila nově zřízené městské a zemské správě. Bydlel zde první poválečný předseda Městského národního výboru a komunistický prominent Vladimír Matula se svou ženou a dcerou, stejně jako předseda Zemského národního výboru František Píšek. Poté je nahradili další komunistický exponent Bohumil Ubr a pozdější ministr vnitra Rudolf Barák.
Od poloviny 50. let byla vila přeměněna na nájemní dům. V následujících dekádách zde bydlely rodiny Doubkových, Kubíčkových, Pavelkových a Kubackých. Výtvarný ateliér zde měl také malíř Miroslav Kšica, který zde působil až do 90. let 20. století.

 

Obnova paměti – kulturní centrum ŠTETL

V roce 2024 přešla vila do správy Muzea města Brna. Ve spolupráci s Židovskou obcí Brno a spolkem Štetl vznikl záměr její rehabilitace a proměny v kulturní a vzdělávací centrum připomínající historii vily, rodiny Wittalových a židovské historie města Brna v kontextu židovské komunity.

1. Pohled na vilu Wittal z jihozápadu, léto 1933. Technické muzeum v Brně, inv.č. 20.30-02751

2. Pohled na oválnou terasu vily směrem k sousední vile Münz, léto 1933. Technické muzeum v Brně, inv.č. 20.30-00576

3. Pohled do zimní zahrady v přízemním bytě, léto 1933 nebo jaro 1934. Technické muzeum v Brně, inv.č. 20.30-00577

4. Vila Wital vyfocena ze sousední zahrady Hroznové 41, nedatováno po roce 1932. Soukromý archiv Ivy Šenkýřové, roz. Křížové

5. Pohled na vilu Münz a vilu Wittal ve filmu Dívka v modrém, 1939, režie Otakar Vávra 

6. Ze života rodiny Doubkových ve vile v průběhu 50.-70. let. Soukromý archiv Ingrid Vášové a Adrieny Hradilové 

7. Ze života rodiny Doubkových ve vile v průběhu 50.-70. let. Soukromý archiv Ingrid Vášové a Adrieny Hradilové 

8. Ze života rodiny Doubkových ve vile v průběhu 50.-70. let. Soukromý archiv Ingrid Vášové a Adrieny Hradilové 

9. Ze života rodiny Doubkových ve vile v průběhu 50.-70. let. Soukromý archiv Ingrid Vášové a Adrieny Hradilové 

10. Ze života rodiny Doubkových ve vile v průběhu 50.-70. let. Soukromý archiv Ingrid Vášové a Adrieny Hradilové 

11. Ze života rodiny Doubkových ve vile v průběhu 50.-70. let. Soukromý archiv Ingrid Vášové a Adrieny Hradilové 

12. Ze života rodiny Kubíčkovi ve vile v průběhu 90. let. Soukromý archiv Kláry Třískové

13. Stav vily v roce 1984. Foto J. Holáň. Národní Památkový ústav, ÚOP Brno, fototéka, inv.č. 89 823, 89 824, 98 558, 98 559

14. Stav vily v roce 1984. Foto J. Holáň. Národní Památkový ústav, ÚOP Brno, fototéka, inv.č. 89 823, 89 824, 98 558, 98 559

15. Stav vily v roce 1984. Foto J. Holáň. Národní Památkový ústav, ÚOP Brno, fototéka, inv.č. 89 823, 89 824, 98 558, 98 559

Zavřít
Loading...