V dubnu 1926 se začala na náměstí Svobody stavět nová tramvajová čekárna. Navázala tak na čekárnu, které vznikla jen o pár měsíců dříve Na kiosku – nároží Koliště a Lažanského, dnes Moravského náměstí (u parku). Autorem drobných objektů byl architekt Oskar Poříska, který v roce 1925 nastoupil na Stavební úřad města Brna, kde se stal kolegou Jindřicha Kumpošta, Bohuslava Fuchse, Jaroslava Grunta a Josefa Poláška a kde byl vzápětí pověřen úkolem navrhnout čekárenské pavilony pro městskou pouliční dráhu, jak zněla tehdejší terminologie. Zatímco čekárna Na kiosku vznikla v srpnu až prosinci 1925, čekárna na náměstí Svobody, která později proslula jako „Hříbek“, se stavěla od dubna do října 1926. Vzhledem k velikosti staveb to byla na tehdejší poměry doba dosti značná. Nejen ta se však stala terčem kritiky a posměšků Brňanů i denního tisku. O čekárně Na kiosku, jejíž součástí byl bufet, trafika a telefonní hovorna, referoval, že „vypadá trochu divoce a kontrastuje se všemi okolními stavbami, zejména se starou protější budkou pouliční dráhy.“ Protější čekárna na místě staré budky byla postavena až v roce 1932 a kromě prodejen firmy Vichr a Delikatesa měla v podzemí přečerpávací stanici Městské vodárny a transformační stanici Městské elektrárny. Čekárnu na náměstí Svobody ohodnotil tisk jako „praobyčejný kolotoč“, který má jen přepychový záchod pod zemí, vykládaný mramorem.“ Lidové noviny zmínily moderní stavební hmoty jako šamotové příčky Rako, skloželezobetony, speciální cihly, izolace Arco a také mramor a mrákotínskou žulu. Moravská orlice se obávala, že to bude „zas nějaká podobná stavitelská obluda jako je ta na Kiosku“ a zdůraznila, že stavba byla zadána židovské firmě Fischmann, neboť „českých podniků a živností pro české Velko-Brno patrně není“. Přes odborná vysvětlení stavebního úřadu se stavba stala terčem všeobecného posměchu a vtipy na ni se šířily jako nákaza. Její částečně válcový objem s výrazně vyloženou kruhovou markýzou zřejmě podnítily pojmenování „hříbek“. Ten se stal záhy legendou, kterou pamatují jen hodně dříve narození Brňané, kteří si dávali sraz u „hříbku“ (v hantecu u „gamplu“) a nemohli se minout. Jeho funkce zastávky zanikla v září 1958, kdy přestaly jezdit tramvaje Kobližnou ulicí a v roce 1965 byl zbořen. Poslední prvorepublikový „čekárenský pavilon“, navržený Oskarem Pořískou v roce 1929, který je však jen jednoduchým přístřeškem, stojí na zastávce na Obilním trhu. Je to prakticky replika z let 2015–2017, avšak bez telefonu a WC v podzemí, kterými byla čekárna vybavena. Z originální stavby se podařilo repasovat a uplatnit alespoň původní ocelové konstrukce včetně dveří do telefonního boxu. Je to poslední „žijící příbuzná“ legendárního „hříbku“ a dalších zaniklých Pořískových čekáren, jejichž elegantní křivky byly svěžím oživením veřejného prostoru v rámci proslulé brněnské meziválečné architektury.
Fotogalerie
