Od 19. května 1931 se začal na místě starších lázní založených v roce 1882 mezi ulicemi Lazaretní a Zábrdovickou budovat moderní komplex letních i zimních lázní. Projekční práce zahájila architektonická soutěž, která byla vyhodnocena počátkem srpna 1929 a v níž zvítězil Bohuslav Fuchs. Fuchsův návrh upravilo ještě před zahájením stavby projekční oddělení vodáren. Slavnostní otevření se konalo 11. června 1932 za účasti starosty Karla Tomeše a dalších hostí, kteří mohli sledovat plavce v závodní dráze a při ukázkových skocích do vody (vše obsáhle komentoval brněnský denní tisk).
Konstrukce a prvky stavby byly z betonu, cihel a skla, všechna okna a dveře byly z oceli. Ve vstupní části byla restaurace s terasou, bufet a výčep, kadeřník, holič a zimní zahrady. Pokladnami v přízemí se procházelo k letnímu koupališti a do dvoupatrového objektu zimních lázní. V jejich suterénu bylo situováno technické zázemí s automatickým rozvodným systémem vody, páry a vzduchu. V přízemí byly parní a horkovzdušné lázně a bazén s teplou a studenou vodou, masáže manikúra i pedikúra. Horní dvě patra byla vybavena lázněmi vanovými a sprchovými, které složily k běžné očistě.
Letní koupaliště mělo 154 kabin (z toho 21 rodinných) a 5 050 věšáků, střecha v podobě terasy s dřevěnými rošty sloužila ke slunění stejně jako další plochy. Hlavní bazén (50 x 50 m) byl rozdělen na oddělení pro plavce (se skokanskou věží pro skoky z 1, 3 a 5 m) a pro neplavce. Vedle byl bazén pro děti, malý park a místo pro slunění, které v zimě sloužilo jako dětské kluziště. Nechyběly hřiště, pískoviště a lavičky. V rozích hlavního bazénu stály stožáry s elektrickým osvětlením, koupaliště bylo vybaveno reproduktory. Na stavbě areálu, který disponoval moderními technologiemi, se podílely výhradně brněnské firmy a realizovalo ji družstvo Stavební závod v Brně-Židenicích. Náklady činily 7,5 milionů korun bez pozemku a bez úprav okolí.
Lázně patřily a stále patří k zásadním stavbám československé architektonické avantgardy oceňované také v zahraničí. Krátce po výstavbě je zachytil na svých snímcích včetně dobové atmosféry také Rudolf Sandalo. Dokumentoval mimo jiné také jejich technické zázemí. V souladu se slovy Bohuslava Fuchse: „Stavba lidových lázní při denní kapacitě pět až sedm tisíc návštěvníků je úloha zvláštní. Je to úloha pro moderního architekta a technika. Moderní úloha v nejpravějším slova smyslu.“
Vstupné do lázní bylo lidové: letní lázně 2 Kč (děti do 6 let zdarma a mládež do 15 let 1 Kč). Sprcha v zimních lázních stála 2,50 Kč a vana 5 Kč, parní lázeň 7,50 Kč (mírný poplatek za vypůjčení prádla). Zde je třeba podotknout, že potřebnost lázní byla nezbytná. Sčítání lidu v roce 1931 evidovalo ve městě s cca 280 tisíci obyvateli 63 tisíc bytů a jen 17 549 koupelen (tedy jen u 1/4 bytů). Vedle hygieny se však město snažilo zajistit obyvatelstvu také možnosti koupání a slunění na čerstvém vzduchu – k tomu sloužily od roku 1928 letní říční lázně v ulici Výstavní a očistu zajišťovaly od téhož roku vanové a sprchové lázně v ulici Kopečné (oba projekty rovněž od B. Fuchse). Lázně v Brně-Zábrdovicích sloužily navíc i jako sportoviště. V červnu 1934 zde proběhly mezinárodní plavecké závody klubu Bar Kochba Brno, kterých se zúčastnila nejrychlejší plavkyně světa Willy den Oudenová (1918-1997), stříbrná medailistka z OH v Los Angeles (1932) a pozdější šampionka na OH v Berlíně (1936).
V druhé polovině 90. let byly rekonstruovány venkovní lázně, které dnes slouží jako veřejné koupaliště. Zimní lázně byly s oblibou navštěvovány Brňany až do 80. let, od té doby se jejich technický stav zhoršuje i přes některé provedené nutné opravy. Lázně čekají na svoji rekonstrukci i nové využití, pro nějž se v minulosti objevilo několik návrhů.
01 Městské lázně Brno – Zábrdovice, vítězný projekt, pohled z ulice (Bohuslav Fuchs, 1929)
02 Městské lázně Brno – Zábrdovice, vítězný projekt, pohled z nádvoří (Bohuslav Fuchs, 1929)
03 Titulní strana katalogu Městské lázně v Brně-Zábrdovicích (Emanuel Hrbek, 1932)
04 Letní lázně, věž pro skoky (foto: Atelier de Sandalo, 1932)
05 Zimní a letní lázně (foto: Atelier de Sandalo, 1932)
06 Zimní lázně, vstupní část (foto: Atelier de Sandalo, 1932)
07 Strojovna v suterénu (foto: Atelier de Sandalo, 1932)
08 Ceník z Lidových novin, 1933
09 Porovnání původního stavu (foto: Atelier de Sandalo, 1932) a stavu z roku 2016 (foto: Pavel Borský, 2016)