Park Koliště čeká v tomto roce zásadní přestavba, která promění jeho tvář. Doufáme, že se z něj opět stane živý veřejný prostor vhodný pro odpočinek a víkendové korzování – tak, jak tomu bylo okolo přelomu 19. a 20. století. Ve sbírce Muzea města Brna se dochovalo několik cenných skleněných negativů, pozitivů a historických pohlednic zobrazujících podobu Koliště před více než 100 lety.

Pro vznik městského parku byl klíčový zánik městského opevnění, který byl roku 1809 zahájen s příchodem napoleonských vojsk do Brna. V souladu s urbanistickým rozvojem města probíhalo postupné bourání hradeb až do roku 1864 a v jeho průběhu byla plánována výstavba nové okružní třídy (po vzoru vídeňské Ringstrasse), která měla střed města propojit s jeho předměstími. Regulační plán zhotovený roku 1862 počítal se zastavěním značné části nově vzniklé plochy činžovními domy. Zásadní vliv na přeměnu Koliště v parkovou úpravu měla veřejnost bažící po dlouho očekávaném přístupu k zeleni. „Dříve město věnčil okruh bašt. Nyní zní jerišské trouby – místo věnce jen kámen a kámen!“, i takto rozhořčeně znělo provolávání recenzentů v soudobém tisku, jehož nátlaku podvolil i nový regulační plán, který ponechával mnohem větší prostor zeleni a podle kterého byla parková úprava Koliště dokončena roku 1864.

Promenádu od 80. let 19. století postupně doplňovala sochařská díla. Velké oblibě se těšily zejména dary brněnského měšťana a známého cestovatele Karla Wawry – tzv. Wawrova kašna (1887) a tzv. Wetterhaüschen neboli meteorologický pavilon (1886). Kulturní vyžití v parku podpořil hudební pavilon, kde se konaly pravidelné nedělní koncerty, a dřevěný pavilon kavárny Schopp (v místě pozdější Zemanovy kavárny).

Dochované fotografie jsou významným historickým dokladem o podobě parku Koliště krátce po jeho vzniku a výstižně ilustrují fenomén volného času v brněnské kultuře 19. století.

  1. Rudolf Sandalo st., fotografie promenádní aleje parku Koliště, po roce 1902, pozitiv, MuMB
  2. neznámý autor, fotografie promenády parku Koliště, po pravé straně Café Schopp, 1910, skleněný negativ, MuMB 
  3. neznámý autor, fotografie pomníku německého básníka a dramatika Fridricha Schillera (autor: Eduarda Tomola, dokončen byl v roce 1888), 1910, skleněný negativ, MuMB
  4. neznámý autor, fotografie meteorologického pavilonu, tzv. Wetterhaüschen, v parku Koliště (návrh: Alois Prastorfer, odhalen r. 1886) – pavilon měl formu sloupu s kupolí a korzujícím poskytoval údaje o času, teplotě, vlhkosti nebo čistotě vzduchu; 1906, skleněný negativ, MuMB
  5. kolorovaná pohlednice s vyobrazením meteorologického pavilonku nebo „větrníčku“ v parku Koliště, 1905–1907, MuMB
  6. pohlednice s vyobrazením pomníku brněnského starosty Gustava Winterhollera v parku Koliště (návrh: Alois Prastorfer, realizace busty: Antonín Břenek, odhalen r. 1895), 1899–1900, MuMB

Fotogalerie

Zavřít
Loading...