Konec industriálního areálu na Poříčí 3a v Brně

Mezi ulicemi Poříčí a Rybářská v Brně probíhá v posledních letech postupná demolice bývalého industriálního areálu na adrese Poříčí 3a. Změna přichází nenápadně, po částech, ale výsledek je zásadní: místo, jehož průmyslový příběh se začal psát už v 80. letech 19. století, mizí a ustupuje nové výstavbě.

 

Historie areálu je spojená především s firmou bratří Gottliebové & Brauchbar, zapsanou do obchodního rejstříku dne 3. září 1881. Podnik se v roce 1889 přemístil z ulice Údolní na nové působiště mezi Poříčím a Rybářskou a přejmenoval na Emailengeschirr Eisen- und Blechwaren Fabrik Brüder Gottlieb und Brauchbar. Postupně tu vznikal tovární areál, který se specializoval na výrobu smaltovaného nádobí a plechového zboží. V 90. letech 19. století byla do areálu zavedena železniční vlečka, která výrazně zjednodušila zásobování a expedici. Po roce 1900 už továrna zaměstnávala přes 800 lidí.

 

Během 1. světové války se výroba přeorientovala na armádní zakázky: kromě smaltovaných jídelních misek a várnic se vyráběly také ocelové přilby, železné postele nebo pláště granátů. V novém Československu podnik ve 20. letech zaměstnával až 1200 pracovníků. Po krizi v roce 1926 stabilizovala firmu velká zakázka z roku 1934 a v letech 1936–1939 závod dodal 300 000 vojenských přileb pro československou armádu.

 

Roku 1939 byla firma prodána a nesla název J. Ottahal a syn, akciová společnost. Za okupace byla zařazena do válečné výroby pro německou armádu. Na konci války byl areál poškozen nálety – podle dobových zpráv do něj dopadlo šest bomb, které zasáhly starou huť, sklady, malírnu i budovy na Rybářské ulici.

 

Po 2. světové válce byla továrna zkonfiskována jako německý majetek a postupně začleněna do státních struktur (Spojené smaltovny, později SFINX). Tradiční výroba smaltovaného nádobí byla v dalších desetiletích omezována; hlavní program se přesunul na smaltované vany, sprchové mísy a kabiny. Od roku 1969 nesl závod název Brnosmalt a od roku 1977 byl organizačně začleněn do Zbrojovky se zaměřením na komponenty pro Zetor. V 80. letech se vyráběly především traktorové kabiny a elektronika pro zemědělské stroje.

 

Po roce 1989 zde vznikl státní podnik Elplast Brno, který rozvíjel výrobou svítidel. V roce 1999 jej koupila italská společnost Beghelli S.p.A. Výroba svítidel v areálu pokračovala až do odchodu firmy v roce 2021. Areál koupila firma Impera s.r.o. a od té doby areál postupně podléhá demolici a realizuje se výstavba nových budov.

 

Ze zanikajícího industriálního areálu se podařilo zachránit alespoň část paměti: po dohodě s developerem byla demontována pamětní deska obětem 2. světové války a převezena do sbírek Muzea města Brna a byla pořízena fotodokumentace areálu.  Současně se podařilo s firmou Beghelli domluvit pořízení digitální kopie knihy zaměstnanců továrny do roku 1958 a pořízení fotokopií obrazů z 50. let 20. století od malíře Karla Myslikovjana, dokumentující práci v továrně. Hmotná podoba areálu mizí – o to důležitější je uchovat jeho příběh.

V současnosti (únor 2026) dochází k demolici posledních objektů a hal, a tak nám ten industriální areál s více než 130letou historií nenávratně zmizí.