Kdy mají Brňané slavit narozeniny svého města?

Archeologové z Muzea města Brna se znovu vydali po stopách nejstarší historie moravské metropole. Moderní radiokarbonové datování nyní přineslo nové poznatky, které pomáhají zpřesnit dobu vzniku původního Brna.

„Vedle současných archeologických výzkumů, které muzeum realizuje na mnoha místech Brna, se naši archeologové pravidelně vracejí i k nálezům svých předchůdců,“ říká ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. „Příkladem je kostra objevená už v roce 1980 při výzkumu na Starém Brně. Tehdy bylo téměř nemožné získat z malého úlomku kosti přesnější datum. Dnes je díky spolupráci s radiokarbonovou laboratoří v polské Poznani podobná analýza běžnou součástí archeologického výzkumu,“ sdělil další podrobnosti vedoucí archeologického oddělení muzea Petr Vachůt.

Nejstarší Brno neleželo pod Petrovem, ale v prostoru dnešního Mendlova náměstí. Právě zde, u brodu přes Svratku, vzniklo v průběhu 10. a 11. století opevněné sídlo, z něhož se postupně vyvinulo první městské centrum. Když původní území přestalo prostorově dostačovat, přesunulo se na přelomu 12. a 13. století o několik set metrů severovýchodněji – pod návrší Petrov, kde se rozvíjí dodnes.

Jenže kdy vlastně Staré Brno vzniklo?

Písemné prameny jsou v tomto směru skoupé. První zmínku o Brně nacházíme až v Kosmově kronice k roku 1091, kdy už bylo původní sídlo dávno založené.

Archeologové znají dvě nejstarší kamenné stavby tehdejšího Brna – rotundu v areálu dnešního starobrněnského kláštera a druhou na Vídeňské ulici. Obě bývají obecně datovány do 11. století. Muzeum města Brna nyní znovu vyhodnocuje výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu z let 1976–1984, při němž byla rotunda u starobrněnské baziliky objevena. Součástí nového zpracování jsou i moderní přírodovědné analýzy včetně radiokarbonového datování.

Samotná kamenná stavba však své stáří neprozradí. Naději představuje hřbitov, který rotundu krátce po její výstavbě obklopil. Z nejhlouběji uloženého – a tedy patrně nejstaršího – hrobu byl proto odebrán vzorek lidské kosti a odeslán do laboratoře v Poznani. Výsledek ukázal, že pohřbený zemřel mezi lety 978 až 1049. Na první pohled nejde o překvapení – dosavadní archeologické poznatky stejně předpokládaly vznik rotundy v průběhu 11. století. Nové datování ale přináší důležitou informaci: vznik nejstaršího Brna lze dnes zcela reálně hledat už před rokem 1000.

Jenže ani tím naše pátrání nekončí. V uvedeném období se na českém knížecím stolci vystřídalo hned šest Přemyslovců a významnou roli sehrával také polský kníže Boleslav Chrabrý. Vzniklo Brno ještě za vlády Boleslava II. Pobožného? Nebo až za Břetislava I., známého mimo jiné únosem Jitky ze Schweinfurtu?

Nabízí se i trochu cimrmanovské řešení. Jára Cimrman přece doporučoval, aby se významné historické události odehrávaly v pěkných kulatých letopočtech. O francouzské revoluci 1789 prý poznamenal: „Vždyť stačilo do kulatého letopočtu počkat pouhý rok.“

Mohli bychom tedy jednoduše prohlásit, že Brno vzniklo roku 1000?

Bylo by to elegantní. Jenže přelom prvního tisíciletí připomínal spíše raně středověkou „Hru o trůny“. Roku 999 nastoupil na český trůn Boleslav III. Ryšavý, který nechal vykastrovat svého bratra Jaromíra, druhého bratra Oldřicha se pokusil zavraždit a nakonec byl sám vyhnán ze země. Vrátil se jen proto, aby nechal povraždit přední české velmože z rodu Vršovců. Polský panovník Boleslav Chrabrý jej následně oslepil a sám převzal vládu nad Čechami i Moravou. Kdo z těchto vládců tedy mohl stát u zrodu Brna?

Odpověď zatím neznáme. Archeologové budou dál vytipovávat vhodné vzorky a postupně je podrobovat dalším analýzám. Každý nový výsledek může časové rozmezí ještě více zúžit a přiblížit nás okamžiku, kdy první Brňané osídlili břehy Svratky.

Jistého „otce zakladatele“ Brna tak zatím stále představuje až český král Václav I. Město sice nezaložil, ale roku 1243 mu udělil městská privilegia. A na rozdíl od archeologických stop máme tentokrát naprostou jistotu – na dochovaných pergamenech je den, měsíc i rok uveden přímo.

Popis obrazové dokumentace:

Obr. 1 – Základy rotundy v areálu starobrněnského kláštera po ukončení archeologického výzkumu v roce 1984.

Obr. 2 – Účastníkům archeologické komise jsou na nádvoří starobrněnského kláštera 21. září 1977 prezentovány výsledky dosavadního archeologického výzkumu Muzea města Brna. V bílém saku je v čele nepřehlédnutelný akademik Josef Poulík, objevitel velkomoravského hradiště v Mikulčicích.

Obr. 3 a 4 – Odkrývání nejstarších hrobů ze hřbitova obklopujícího rotundu.

Obr. 5 – Hypotetická rekonstrukce hradu Brno na obou březích Svratky v prostoru dnešního Kamenného mostu. Podle návrhu Petra Vachůta vyhotovil Libor Balák.