Zahrada Arnoldovy vily v Brně vydala při své obnově (dokončené v roce 2024) artefakt své bohaté minulosti. Nad vilou, v horní části pozemku, ležel volně na očích kamenný architektonický článek. Ten byl zjevně součástí zahradního vybavení nebo menší zahradní architektury. Na základě způsobu opracování lze dedukovat, že se jednalo o patku sloupku či podstavce pro vázu nebo jiný prvek výzdoby. Horní část tohoto architektonického článku je paprskovitě členěna do 16 symetrických segmentů, uprostřed se nachází hladký válcový otvor, který sloužil k ukotvení další části konstrukce, jež se nedochovala. Tvarové paralely lze nalézt v dobových katalozích zahradního nábytku a vybavení.
Na určení materiálu se podílel geolog Mgr. Tomáš Turek z Moravského zemského muzea, který k patce uvedl: „Studovaný architektonický prvek nalezený v zahradě Arnoldovy vily je složen ze dvou různých horninových typů. Spodní podstavec je vytvořen z šedé vápencové a částečně křemenné brekcie neurčitého původu. Samotná patka, která je k podstavci připevněna nejspíše cementem, je vytvořena z pestře zbarveného (převážně narůžovělého, fialového a šedého) hlíznatého vápence. Tato hornina svým vzhledem nejvíce odpovídá křtinským vápencům z líšeňského souvrství Moravského krasu, ale nelze vyloučit i jiný původ. Vznik křtinských vápenců je kladen do svrchního devonu a spodního karbonu v prohlubujícím se moři. Jejich nejznámější výskyt s dřívější těžbou na obklady a jiné architektonické prvky se nachází u Křtin v bývalém a dnes již zarostlém „mramorovém lomu“. Materiál z tohoto lomu byl použit i na stavbu hlavního oltáře a kazatelny Santiniho poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách.“
Z nálezového kontextu i tvarosloví lze článek datovat přibližně do druhé poloviny 19. století, tedy do období výstavby samotné Arnoldovy vily a budování její zahrady. Tato datace není v rozporu ani s použitým materiálem, křtinským vápencem, který byl v té době ve křtinském lomu stále těžen. Exteriérové využití prvku dokládají vápencové žilky, jež v důsledku diferenciálního zvětrávání z důvodu vystavení materiálu povětrnostním vlivům zřetelně vystupují.
Patka bude prezentována v „otevřeném depozitáři“ Arnoldovy vily, zázemí tamního edukátorského oddělení. Případ tohoto kamenného článku názorně ukazuje, jak zásadní roli hraje mezioborová spolupráce při dokumentaci a interpretaci i zdánlivě obyčejných artefaktů.