Přibližně deset let poté, co na svahu Černých Polí vznikla čtveřice vilových staveb tvořících nejstarší brněnskou vilovou kolonii, byla o několik desítek metrů jižněji postavena drobná vila, sloužící patrně jako letní sídlo svých majitelů.
Poprvé je tento objekt zaznamenán na indikační skice z roku 1876. Jedná se o menší stavbu obdélníkového půdorysu s vystupujícím středovým průčelím, rizalitem, orientovaným směrem k lužáneckému parku. Na indikační skice je dobře patrná čtveřice nejstarších vil, označených čísly 97 (Kaiserova vila), 101 (Arnoldova vila), 102 (Giskrova vila) a 104 (Adamčikova vila), dále několik dalších drobných objektů ve svahu, a také objekt ochranovny zanedbané mládeže, v jejíž těsné blízkosti je zachycena i námi sledovaná stavba. Je zřejmé, že stavba stála na podlouhlé parcele směřující k nároží dnešních ulic Drobného a Antonína Slavíka. Tato parcela je na indikační skice označena nápisem „Foltas“, který slouží jako vodítko k určení vlastníka objektu.
Více informací se dozvídáme z pozemkové knihy, kde jsou jako vlastníci této parcely od roku 1871 uvedeni manželé Franz a Caroline Foltasovi. Díky těmto informacím můžeme dobu výstavby vily vymezit mezi roky 1871 a 1876. Bohužel ale stále není jasné, kdo tuto vilu projektoval a stavěl.
Z dobového tisku víme, že Franz Foltas byl „k.k. Militärbeamten“, tedy vojenský úředník. Byl také členem církevního hudebního spolku při kostele u sv. Tomáše a se svou ženou Caroline měl dvě dcery, Marii a Philomenu. V 60. letech 19. století byl Franz Foltas ještě uváděn jako asistent státního účetního a v roce 1882 mu byla udělena sběreční prokura u textilní firmy Skene & Co.
Počátkem 80. let 19. století měli Foltasovi žít na adrese Schulgasse 1/3, tedy na dnešní Leitnerově ulici. Adresář z roku 1885 je uvádí na adrese Strassengasse 10, dnes Hybešově ulici. Foltasova žena Caroline je uváděna jako soukromnice. Jejich dcera Marie působila jako varhanice a vyučovala hru na klavír a harmonium, zatímco druhá dcera Philomena byla učitelkou na dívčí lidové škole na dnešní Příční ulici. Obě dcery patrně zůstaly neprovdané, neboť městské adresáře je uvádějí pod jejich dívčími jmény až do roku 1918.
Majitel a pravděpodobně i stavebník vily nad Lužánkami, Franz Foltas, zemřel 8. února 1886 ve věku 54 let. Jeho pohřeb se konal o dva dny později v bazilice na Starém Brně. Den po pohřbu nechala jeho rodina otisknout v Mährisch-schlesischer Correspondent poděkování za projevy soustrasti, zejména za účast na pohřbu důstojnickému sboru, vojenským funkcionářům z brněnské posádky a sbormistrovi církevního hudebního spolku u sv. Tomáše, Alexandru Masaříkovi. Po smrti Franze Foltase žily Caroline spolu se svými dcerami nejprve na dnešní Lidické 17, a od roku 1903 v domě na Kolišti 5.
Dědičkami poloviny vily nad Lužánkami se v roce 1886 staly Foltasovy dcery Marie a Philomena, které se spolu s matkou Caroline, rozhodly ještě téhož roku vilu prodat. Na základě kupní smlouvy ze 4. prosince 1886 se jejím novým majitelem stal Bernhard Weiss. Adresář z roku 1892 Weisse uvádí jako „fabriksdirector“, tedy ředitele továrny, bydlícího na Huttegasse 62, což mohl být právě objekt vily nad Lužánkami.
Teprve od roku 1897 se novým majitelem tohoto pozemku stal stavitel Franz Alois Dvořák, který realizoval výstavbu nájemních domů v části ulic Drobného a Antonína Slavíka. Vila se tak nedlouho poté ocitla uprostřed zástavby a byla přičleněna k novostavbě na Antonína Slavíka 10.
V dalších letech vila patřila rodině stavitele Dvořáka, nejspíše jeho dceři Marii, provdané za moravského zemského prezidenta JUDr. Jaroslava Mezníka. Kolem roku 1964 dostala vila své vlastní orientační číslo, Antonína Slavíka 10a. O deset let později se jejími vlastníky stali Andrej a Margita Peštovi, poté Irma Galbová. Z archivu rodiny Galbových pocházejí unikátní fotografie stavby z 70. a 80. let 20. století.
V roce 1996 se majitelem objektu stala společnost Krystal a v roce 2004 byl objekt bohužel asanován.
Autor textu: Michal Doležel
Obr. 1: Indikační skica z roku 1876 s vyznačením vily Franze Foltase
Obr. 2: Vila v 70. nebo 80. letech 20. století. Soukromý archiv Zdeňka Galby
Obr. 3: Vila v 70. nebo 80. letech 20. století. Soukromý archiv Zdeňka Galby
Obr. 4: Vila v 70. nebo 80. letech 20. století. Soukromý archiv Zdeňka Galby
Fotogalerie
