Nejhodnotnější součást sbírek Galerie města Brna do nástupu 19. století představuje soubor obrazových epitafů. Vznikly na přelomu 16. a 17. století a původně byly určeny pro kostel sv. Jakuba. Epitafy byly obrazy, které byly umístěny v kostelích jako připomínka na zemřelé členy rodiny a jako výraz naděje, že členové rodiny při Posledním soudu vstanou z mrtvých a budou žít věčným životem v nebi. Na obrazech se objevují náměty z Bible, nejčastěji spojené s Kristovým utrpením nebo vzkříšením mrtvých. Vedle biblických výjevů jsou na obrazech často vidět členové rodiny, která si obraz u malíře objednala. To, kteří členové rodiny byli v době vzniku obrazu mrtví, naznačují křížky, které jsou namalovány nad jejich hlavami. Křížky mohly být případně domalovávány dodatečně.
Kostel se v obecném povědomí spojuje s tichem, klidem, vážností a strohým prostorem, kde jsou kromě oltářů jen prázdné stěny. Dnešní stav se ovšem vytvořil až v souvislosti s Tridentským koncilem, který se konal v letech 1545-1563, ale jeho usnesení se ve střední Evropě začala prosazovat až postupně v průběhu 17. století. Do té doby prostředí kostelů působilo úplně jinak. Bylo mnohem hlučnější než dnes. U různých oltářů se sloužilo několik mší najednou. V kostelích se scházeli lidé, kteří ani právě nešli na mši, hlasitě diskutovali, domlouvali si obchody, řešili obecní záležitosti. Dokonce známe z té doby stížnosti, aby vojáci nehráli na oltářích kostky a nekrmili koně senem.
Kostely byly uvnitř také mnohem barevnější. Stěny působily skoro dojmem dnešních pestrých plakátovacích ploch. Kromě oltářních obrazů na nich visely i epitafy významných měšťanských rodů. Kostel sv. Jakuba byl hlavním městským farním kostelem. Epitafy tak byly stále na očích Brňanů a byly zárukou, že v Brně zůstane zachována památka na rodiny, které je nechaly zhotovit. Mohli si je dovolit jen příslušníci nejlépe postavených rodin, protože vytvoření takového epitafu stálo tolik jako menší dům.
Soubor dochovaných epitafních obrazů představuje nejvýznamnější doklad malby konce 16. a začátku 17. století v Brně. Některé z nich vynikají svou kvalitou i ve srovnání s pozdně renesančním a manýristickým uměním střední Evropy vůbec. Jmenovitě jde o Epitaf Mikuláše Migla ze Stochau s námětem Bičování Krista a Epitaf Mikuláše Wunderla z Deblína s námětem Milosrdného Samaritána.
Fotogalerie
