Dílo sochaře Olbrama Zoubka v brněnské architektuře

Před 100 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých sochařů 2. poloviny 20. století Olbram Zoubek (21. 4. 1926 – 15. 6. 2017). Svou tvorbou je spjatý hlavně s rodnou Prahou a také s Litomyšlí. Jeho osobnost i dílo jsou známé i širší veřejnosti. Jako službu Janu Palachovi sejmul jeho posmrtnou masku a vytvořil mu pamětní desku a náhrobek. V rámci svého rozsáhlého díla vytvořil Pomník obětem komunismu a Pomník Milady Horákové v Praze a Sochu pro Josefa Toufara, kterou daroval do kostela sv. Víta v Zahrádce.

Výrazné je však i jeho dílo v brněnské architektuře, spjaté s tvorbou Ivana Rullera a Zdeňka Řiháka, a to ve třech významných stavbách z 60. – 80. let minulého století. V šedesátých letech často spolupracoval se svou první ženou, sochařkou Evou Kmentovou, oba byli členy výtvarné skupiny Trasa 54 a s brněnskými architekty udržovali přátelské i pracovní kontakty. Jako výtvarníci se podíleli na významných stavbách bruselského stylu – hotelu Continental (Řihák) a Janáčkova divadla (Ruller, interiéry), které vznikaly a byly dokončeny téměř současně (1964–1965). Před hotelem Continental navrhl Olbram Zoubek 10 metrů vysokou vertikálně komponovanou plastiku Ptáci, tvarově konvenující s architekturou hotelu. Jde o nejrozměrnější dílo, jaké kdy vytvořil. Jeho součástí byl obdélný bazén s dlažbou z kamenných oblázků od Evy Kmentové (2011 odstraněn). Návrhy pro divadlo provázely soudní peripetie, při nichž se manželé domohli práva, což svědčí o jejich schopnosti uhájit svou uměleckou integritu ve složitých společensko-politických podmínkách. Olbram Zoubek zde vytvořil abstrahovanou plastiku moravské orlice u venkovního schodiště a sám později vzpomínal, že k její finální podobě jej „dotlačil“ Vincenc Makovský, jeden z členů „ideové rady divadla“. Eva Kmentová navrhla kovové zábradlí balkónů na hlavním průčelí.

Oba umělci figurovali také v návrhu výtvarného řešení Rullerovy nejznámější stavby, administrativní budovy Ingstavu na Vídeňské ulici (1968–1970), avšak jejich díla nebyla realizována. Naopak realizované dílo Olbrama Zoubka, sousoší Pankráčtí hrdinové (Zatčený, Vyslýchaný a Odsouzený, 1972), určené pro stanici metra Pankrácká u Nuselského mostu (později Gottwaldova, nyní Vyšehrad), našlo své místo až po mnoha letech v Brně. Skupina nazývaná také Tři chodci stála řadu let na dvorku sochařova ateliéru, až ji Ivan Ruller uplatnil u své novostavby smuteční obřadní síně na hřbitově v Brně-Židenicích. Zde v roce 1986 plastiky dotvořily nároží vstupního prostranství a působí jako by právě pro tuto stavbu vznikly. Objekt nedávno prošel po letech chátrání obnovou včetně všech uměleckých děl a brzy bude opět sloužit svému účelu.

Zoubkova díla se v Brně ve veřejném prostoru objevila i po sametové revoluci, a to v budovách Masarykovy univerzity. V září 1994 byla ve vstupní hale rektorátu v někdejším Kounicově paláci na Žerotínově náměstí instalována socha Zvídavost a v září 2001 byly v atriu novostavby Anatomického ústavu Lékařské fakulty v Univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích odhaleny plastiky „O Evě“ a „O Marii“, které Olbram Zoubek Masarykově univerzitě věnoval.

Další informace:

Sto roků Olbrama Zoubka připomíná komplexně ve své přednášce jeho dcera Polana Bregantová, ke shlédnutí zde.

Další informace k brněnským stopám Olbrama Zoubka zde nebo zde.

Další Zoubkova díla ve veřejném prostoru, lze najít zde a zde.

Olbram Zoubek Ptáci Eva Kmentová bazén před Hotelem Continental ©MUMB