Den hantecu

Muzeum města Brna vyhlašuje 6. červen Dnem hantecu.

Proč právě toto datum? Protože 6. června 1929 vyšla kniha Otakara Nováčka Brněnská plotna – průkopnická práce, která jako první soustavně zachytila svět brněnské plotny a její osobitou mluvu, z níž vyrůstá dnešní hantec.

PhDr. Otakar Nováček (1901–1986) byl brněnský muzikolog, publicista a badatel, který se vedle hudby a osobnosti Leoše Janáčka intenzivně zabýval také argotem, slangem a lidovou řečí. Narodil se v Husovicích, studoval na Masarykově univerzitě i pařížské Sorbonně a Brno i jeho jazyk znal nejen jako vědec, ale také jako člověk, který v tomto prostředí vyrostl.

Jeho zájem o brněnskou plotnu nejprve vyústil v úspěšné přednášky v brněnském spolku Vesna a v články publikované v Přítomnosti, Lidových novinách a Moravských novinách. Nováček však nezůstal u popularizace. Vydal se přímo mezi příslušníky brněnské plotny, jejich řeč poslouchal, zaznamenával a systematicky studoval.

Výsledkem byla v roce 1929 kniha Brněnská plotna. Nováček v ní popsal nejen život a prostředí této specifické brněnské sociální vrstvy, ale především zachytil její autentické rozhovory, vtipy, písně a slovní zásobu. Závěrečnou část knihy tvoří rozsáhlý slovník brněnské hantýrky.

Brněnská plotna tak představuje jeden ze základních pramenů k poznání původní brněnské městské mluvy. Nováček ji nevytvořil ani „nevynalezl“ – udělal něco možná důležitějšího: zachytil ji v době, kdy skutečně žila v ulicích Brna, popsal ji a její slovní zásobu poprvé soustavně převedl do tištěné podoby.

Právě z této staré brněnské hantýrky později vyrůstal fenomén, kterému dnes říkáme hantec – jeden z nejvýraznějších symbolů brněnské identity.

A proto právě 6. červen – den vydání Nováčkovy Brněnské plotny – navrhujeme připomínat jako Den hantecu.

Protože každé město má svůj jazyk. Ale jenom Brno má hantec.