Co můžete slyšet v rozhlase

A v našich audioukázkách

 

 

Reportáž

Co a kde se stalo? Kdo u toho byl a jaká je na místě atmosféra? Co nám o tom poví účastníci události?

Historie reportáží v Brně sahá hluboko do rozhlasové minulosti. Ať už se jednalo o brněnské reportáže Na šachtě z dolu Kukla v rosicko-oslavanské pánvi nebo později nespočet sportovních reportáží Lva Vašíčka, už od počátků vysílání se tento žánr těšil velké oblibě.

Dějinné milníky národa, sportovní utkání, lidové slavnosti. Reportáž se honosí jakožto jeden ze základních rozhlasových žánrů takřka všeobjímajícím záběrem.

 

 

Četba, dramatizace, rozhlasová hra a pohádka

Můžete se bát, můžou vás napínat i pobavit. Rozhlasové dramatizace vás můžou zavést do jiných časů, světů a lidských příběhů. Ti, které v dětství provázela rozhlasová pohádka v neděli či večer před spaním, ví, že nejkrásnější princezna je ta rozhlasová.

Četba, dramatizace, rozhlasové hry i pohádky jsou s námi prakticky od počátku vysílání.

 

 

Dokument

Témata současná i historická, široké spektrum témat od umění přes moderní technologie, události a osobnosti, vše popsané co nejobjektivněji a zkomponované do pořadu, který má posluchače informovat ve spolupráci s odborníky.

Rozhlasový dokument je a vždy byl vlajkovou lodí tvorby Českého rozhlasu.

 

 

Hudební pořady

Rádio by nebylo bez hudby. Hudba může sloužit jako stavební kámen jiných rozhlasových žánrů či jako plánovaný předěl. Je libo dechovou hudbu, folklor, rock nebo třeba jazz? Rozhlas nabízí toto všechno a ještě mnohem víc.

Skladby a písničky jsou skládány do tematických pásem, která cílí na konkrétní skupiny posluchačů.

 

 

Rozhovor

Atraktivní hosté a hlavně jejich příběhy a pohledy na svět vždy přitahovali k rádiům posluchače.

Dialog mezi moderátorem a hostem či hosty může být strukturovaný a sestříhaný anebo vysílaný na živo, právě v tom tkví pestrost rozhovoru jako žánru. Podobně jako dříve můžete i dnes vybírat z pestré nabídky rozhovorů s osobnostmi z široké oblasti oborů a zaměření, s osobnostmi vědy, umění a veřejného života.

 

 

Fotografie

  1. Účastníci reportáže z dolu Kukla. Ředitel Antonín Slavík, ing. Hradečný, Eda Cenek a Antonín Drábek, květen 1930; Moravské zemské muzeum - historické oddělení
  2. Antonie Košnerová, členka Zemského divadla. V rozhlase působila mimo jiné jako „pohádková babička“, 20.‒30. léta 20. století; Moravské zemské muzeum - historické oddělení
  3. Josef Bezdíček při natáčení Kožíkovy hry Cristobal Colón, 1934; Archiv Českého rozhlasu
  4. Jazz band RJ ve velkém studiu na Nové ulici, 20. léta 20. století; Moravské zemské muzeum - historické oddělení
  5. Lev Vašíček natáčí rozhovor s Louisem Chironem, 19. 7. 1964; Sbírky MuMB

 

Ruchaři

 

Představte si, že se zaposloucháte do rozhlasové hry. Skvělý příběh, vynikající dialogy herců. Co ale dokáže vygradovat napětí, pomůže rozplakat posluchače dojetím a celkově dokreslí atmosféru? Přece hudba a zvukové efekty. A právě zvukové efekty jsou úkolem ruchařského řemesla.

Rozhlasová práce je v tomto ohledu specifická. A zvuk nese děj příběhu. Obraz chybí, je tedy třeba jej nahradit.

Dříve ruchy obstarávali rekvizitáři. V moderní době existují obrovské databáze zvuků, práce ruchařů je ale dodnes nenahraditelná, neboť jedině „naživo“ pořízený zvuk zní autenticky.

O tom, že se jedná o práci vynalézavou, práci, která vyžaduje cit pro rytmus a pořádnou dávku fantazie, nemůže být pochyb.

Podívejte se, jak vynalézaví byli tvůrci ruchů v období první republiky.

 

Chcete se na chvíli stát ruchařem? Na věšáku za vámi jsou rozmístěny ruchařské rekvizity, z druhé strany pracovní pláště, nezbytný módní doplněk každého ruchaře. Popusťte uzdu fantazii a směle je využijte k nahrávání v našem interaktivním koutku. Zkuste si nahrát skutečně autentické rozhlasové dílo.

 

Fotografie

  1. Potůček; Archiv Českého rozhlasu
  2. Jízda vlakem; Archiv Českého rozhlasu
  3. Jízda těžkého vozu (žebřiňák); Archiv Českého rozhlasu
  4. Kosení žita; Archiv Českého rozhlasu
  5. Vítr a bouře; Archiv Českého rozhlasu
  6. Kroky v dešti a blátě; Archiv Českého rozhlasu
  7. Vítr a déšť; Archiv Českého rozhlasu
  8. Praskot ohně; Archiv Českého rozhlasu
  9. Součást vlaku s hvizdem; Archiv Českého rozhlasu
  10. Řvaní lva; Archiv Českého rozhlasu

 

Špilberk a rozhlas

 

Hrad tyčící se nad městem od druhé poloviny 13. století se svojí slavnou i strastiplnou historií odedávna lákal nejen turisty, ale i tvůrčí osobnosti z různých uměleckých oblastí. Nejinak tomu bylo i u nového média - rozhlasu.

Téma Špilberku a jeho historie se pravděpodobně poprvé objevilo v éteru již roku 1929, kdy v německém vysílání promluvil bývalý ředitel Moravského zemského archivu Dr. Bertold Bretholz. O tři roky později již byla přenášena reportáž v podání Dalibora Chalupy přímo z brněnského hradu.

V meziválečném období vévodila „špilberskému“ vysílání především témata zabývající se italskými karbonáři, konkrétně nejznámějšímu z nich, Silviu Pellicovi. Za tyto okolnosti může založení Musea italských vlastenců, iniciované brněnskou odbočkou kulturního spolku Dante Alighieri. V roce 1937 měla v brněnském rozhlasu premiéru původní rozhlasová hra Rajmunda Habřiny „Silvio Pellico, vězeň špilberský“ v režii legendárního Josefa Bezdíčka. V následujícím roce pak byla vysílána dokonce v esperantu. 

Nejstarší dochovaný rozhlasový záznam pochází z léta roku 1941, kdy byla dokončena kompletní přestavba a adaptace Špilberku pro účely německého wehrmachtu.

V roce 1960 převzalo hrad do své správy Muzeum města Brna. O čtyři roky později byla ve zdejších reprezentativních prostorách bývalé poddůstojnické jídelny zpřístupněna široké veřejnosti luxusní hradní vinárna, jejímž návštěvníkům hrála k poslechu moravská lidová hudba, přenášená i rozhlasem.

Na osudný rok 1968 vzpomíná ve svých pamětech i přední brněnská historička a zaměstnankyně muzea, paní Milena Flodrová.

Od 80. let probíhá generální rekonstrukce Špilberku. O nových zjištěních a také o samotné proměně hradu v posledních třiceti letech referují redaktoři brněnského studia dodnes.

 

Fotografie

  1. Takzvaná pamětní cela Silvia Pellica v expozici Muzea italských vlastenců na Špilberku, 20. léta 20. století; Soukromá sbírka
  2. Celkový pohled na Špilberk po přestavbě pro účely německého Wehrmachtu, 1941; MuMB
  3. Přebal gramofonové desky se záznamem vystoupení cimbálové hudby z Hradní vinárny na Špilberku, 1970; Soukromá sbírka
  4. Pohled na východní křídlo Špilberku během stavby takzvané Královské kaple, 80.-90. léta 20. století; MuMB
Zavřít
Loading...