Architekt vily Tugendhat Ludwig Mies van der Rohe byl při svém příjezdu do Brna zcela okouzlen místem, na kterém měla vila stát. Celou architektonickou koncepci stavby postavil na jejím propojení s daným místem a jeho svébytným geniem loci. Již 26. října si připomeneme 95 let od okamžiku, kdy Greta Tugendhat získala stavební povolení.
Čím je toto místo tak výjimečné a jak vypadalo, než zde vznikla stavba, která se zapsala do dějin architektury?
Svah v Černých Polích býval kvůli krásnému výhledu na celé panorama města Brna příhodně nazýván Belvedér. Ještě v 19. století byl volným pokračováním parku Lužánky (v té době německy Augarten), prvního veřejně přístupného parku v zemích Koruny české. Vzhledem k jihozápadní orientaci svahu se zde dobře dařilo ovoci a vínu.
Část pozemků si pozdější majitelé upravili po vzoru Lužánek v duchu soukromého anglického parku. V roce 1860, se stavbou vily Karla Kaisera, začala v těchto místech vznikat první vilová kolonie v Brně. Do roku 1863 zde byly postaveny čtyři vily, které navrhl a realizoval stavitel Josef Arnold. Jednou z nich byla i Arnoldova vlastní vila postavená roku 1862. Tyto stavby pravděpodobně vycházely z urbanistické koncepce Heinricha Ferstela, který byl i jedním z hlavních architektů vídeňské Ringstrasse.
Působivost a intimní atmosféra nejstarších vil obklopených zelení a obdařených nádherným panoramatickým výhledem nebyla příliš narušena ani rozsáhlou výstavbou rezidenčních domů na počátku 20. století. Většinu z nich realizovali stavitelé František Pawlu a Alois Dvořák. Dvořák byl také autorem urbanistického celku nájemních domů ulice Schodové zakončené monumentálním portikem navazujícím na jednu z hlavních tepen lužáneckého parku. Schodová tak zprostředkovala rychlý přechod od Lužánek směrem dál do Černých Polí.
V blízkosti pozdější Schodové ulice byla v letech 1903–1904 postavena reprezentativní secesní vila, kterou roku 1913 odkoupil průmyslník Alfred Löw-Beer, otec Grety Tugendhat. K vile náležel rozsáhlý pozemek mající podobu anglického parku z 19. století. Pozemek sahal až k vrcholu svahu u ulice Černopolní. V březnu 1929 daroval Alfred Löw-Beer horní část tohoto pozemku své dceři pro stavbu jejího rodinného domu.
V dubnu 1929 požádala Greta Tugendhat o stavební povolení, které získala až o několik měsíců později, 26. října 1929. To už ale byly práce na stavbě v plném proudu, započaly již v červnu téhož roku.
Originál kresby Franze Richtera a další veduty města, jeho jednotlivých partií nebo staveb si můžete až do 31. března 2025 prohlédnout na hradě Špilberku v rámci výstavy Brno nostalgické. Obraz města Brna v proměnách staletí. Více o výstavě se dozvíte ZDE.
Obrázek 1: Franz Richter – Brno od Lužánek (od severu), 1829, litografie dodatečně kolorovaná, papír, Zdroj: MuMB ODA
Obrázek 2: Skica horní terasy, nesignováno, nedatováno (Sergius Ruegenberg?) Zdroj, MuMB ODA
Obrázek 3: Vila Tugendhat – současný stav, Foto: David Židlický
Fotogalerie
