Architekt Jan Dvořák: 100 let od narození

7. srpna uplyne 100 let od narození brněnského architekta Jana Dvořáka, mimo jiné aspiranta Bohuslava Fuchse, jehož letošní 130. výročí narození město Brno připomíná řadou akcí. Dílo Jana Dvořáka, spadající zejména do šedesátých až osmdesátých let minulého století, naopak z brněnského veřejného prostoru mizí.

Právě osud normalizační architektury a vztah současné odborné i laické veřejnosti k autorským dílům vzniklým v době jiného politického režimu tematizoval výstavní projekt Nechtěné dědictví: Architekt Jan Dvořák (1925–1998). Jeho jednotlivé části se konaly na jaře roku 2017 v Muzeu města Brna na hradě Špilberk i ve vile Tugendhat a v kulturním prostoru PRAHA / Fórum pro architekturu a média. Autorkou projektu je historička architektury Šárka Svobodová a ve spolupráci s grafickým designerem Jozefem Ondríkem (Studio Deep Throat) vytvořili také stejnojmennou knihu, formátem na pomezí odborné publikace a "výstavy v knize". Architektem výstav byl Jaroslav Sedlák.

Za ústřední téma tvorby Jana Dvořáka lze s jistotou považovat provázanost architektury s výtvarným uměním, v jeho vlastních architektonických projektech lze spatřovat až sochařské tvarování hmot. Z jeho brněnských realizací se v autentickém stavu dochovalo jedno z jeho ranějších děl – pošta (dnes sídlo banky) u Modrého lva (1959–1962) na Starém Brně či Internát India v Komárově (1960–1962). Naopak Dvořákovy ikonické stavby, mezi něž patřil hotel Myslivna (1969–1987) nebo sídlo výrobního družstva Snaha na Lidické ulici (1971–1975) musely ustoupit novostavbám. Rovněž rozsáhlý komplex Výzkumných ústavů na Botanické ulici (1975–1988), jehož plasticky členěné hlavní průčelí akcentoval šestimetrový kovový reliéf brněnské sochařky Sylvy Lacinové, byl zčásti zbořen a radikálně přistavěn, navíc v současnosti probíhá další fáze přestavby. Budova výzkumného ústavu valivých ložisek v Komárově (1969–1982) sice stále stojí, nicméně zmizela výtvarná výzdoba interiérů stavby, fasáda byla přepláštěna a dnes slouží především jako velká plakátovací reklamní plocha.

Intenzivní spolupráce architekta s výtvarníky byla pro Jana Dvořáka velmi důležitá. I díky své ženě Nině Dvořákové, historičce umění působící od začátku šedesátých let v brněnském Domě umění, měl s řadou z nich blízký vztah.

Jan Dvořák se také velmi aktivně zasazoval o zachování modernistického dědictví města Brna, byl jedním z iniciátorů odporu proti bourání Zemanovy kavárny architekta Bohuslava Fuchse v roce 1964. Na počátku 90. let se stal členem a později ředitelem Fondu vily Tugendhat, kterou v červnu 1994 získalo do správy Muzeum města Brna a 1. července 1994 ji zpřístupnilo veřejnosti.

Více k životu a dílu Jana Dvořáka lze nalézt na stránkách Brněnského architektonického manuálu.

Více k projektu Nechtěné dědictví: Architekt Jan Dvořák (1925–1998)

1. Výzkumné ústavy 1975-1988