40 let od rekonstrukce vily Tugendhat

První komplexní rekonstrukce vily Tugendhat v letech 1981–⁠1985 byla praktickým vyvrcholením snah, které započal již brněnský architekt František Kalivoda na počátku 60. let. Jeho snahy o záchranu a smysluplné využití domu přerušil v 70. letech nástup normalizační politiky a úmrtí hlavních protagonistů (Ludwig Mies van der Rohe 17. 8. 1969, Greta Tugendhat 10. 12. 1970, František Kalivoda 19. 5. 1971).

Na Kalivodovo úsilí navázali jeho kolegové a spolupracovníci Ing. arch. Jiří Grabmüller, ředitel Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně (KSSPPOP), a Ing. arch. Josef Němec, ředitel brněnského střediska Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). Roku 1980 byl dům převeden ze státního vlastnictví do majetku města Brna, které se prostřednictvím správce a investora, Národního výboru města Brna, rozhodlo přistoupit k potřebné rekonstrukci. Cílem projektu, který za jeden rok připravilo brněnské středisko SÚRPMO pod vedením Kamila Fuchse, bylo proměnit vilu v reprezentační objekt včetně ubytovacích kapacit pro významné hosty města. Realizátorem rekonstrukce byl pověřen Stavební podnik města Brna, který ještě před dokončením projektu odstrojil stavbu a nenávratně poškodil nebo odvezl řadu původních prvků. Během samotné rekonstrukce investor opakovaně zasahoval do projektu, často vynucoval levnější řešení a vetoval doporučení odborníků. Kamilu Fuchsovi a Josefu Němcovi se přesto podařilo do projektu probojovat myšlenku, aby se převážná část objektu vrátila do původního stavu, a mohla tak být prezentována jako instalovaný objekt architektury. Tuto ideu prosazovali i s vědomím, že to bude pouze pro úzký okruh lidí v rámci vzácných návštěv a hostů města Brna, avšak s perspektivou, že časem by vila mohla být zpřístupněna i širší veřejnosti.

Dům neměl žádné statické defekty kromě zahradní terasy, která byla již při stavbě vily nedostatečně založena. Subtilní ocelové konstrukce skleněných výplní v hlavním obytném prostoru, ale i ocelové rámy oken a dveří v ložnicovém patře vykazovaly značnou míru koroze, způsobenou velkými tepelnými mosty a kondenzací. Byly však jen důkladně očištěny, repasovány a opatřeny tehdy běžně dostupným nátěrem. Možnost dodávky velkoplošných skel ze zahraničí investor zamítl a zasklení provedl ze dvou kusů se střední dělící spárou. Jediné dochované okno proti onyxové příčce muselo být na příkaz investora zničeno v dokončovací fázi stavby, neboť svou barvou a absencí dělící spáry neodpovídalo novému řešení.

Materiály a interiérové prvky byly často nahrazovány levnějšími alternativami – např. PVC místo původního linolea DLW. Nevhodně byla rekonstruována také makassarská příčka oddělující jídelní část hlavního obytného prostoru, která měla dle projektu vycházet z původního řešení. Dodaná dýha se však lišila barevností, kresbou a především velikostí, což bylo nutné vyřešit přidáním soklu. Sanitární zařízení a radiátory byly demontovány ještě před projektovou fází bez zájmu o jejich uchování. V technických místnostech byly repasovány původní konstrukce a částečně doplněno vybavení.

I přes složitou komunikaci s investorem, který nepovažoval vilu Tugendhat za významné architektonické dílo, se projektantům podařilo prosadit záchranu stavební podstaty domu. Tým pod vedením Kamila Fuchse byl za rekonstrukci vily Tugendhat oceněn v roce 1987 zvláštní cenou na Světovém bienále architektury v bulharské Sofii. Později však byla rekonstrukce z poloviny 80. let podrobena ostré kritice ze stran odborné veřejnosti a označena za “zničující”. Stavebněhistorický průzkum z roku 2001 realizovaný pod vedením Mgr. Karla Ksandra prokázal neopodstatněnost této kritiky. “Za prvotní záchranu této světové architektonické památky vděčíme zcela jednoznačně emeritnímu řediteli SÚRPMO Brno architektu Josefu Němcovi a projekčnímu týmu architekta Kamila Fuchse, ve kterém působili Ing. arch. Jarmila Kutějová, Ing. Josef Janeček, Ing. arch. Adéla Jeřábková a řada dalších projektantů a specialistů. Díky jejich odpovědné a složité záchraně vily v éře reálného socialismu v osmdesátých letech tak můžeme dnes obdivovat jeden z vrcholů díla Ludwiga Miese van der Rohe jako významnou světovou památku UNESCO.”[1]

Muzeum města Brna aktuálně připravuje výstavní projekt věnovaný architektu Kamilu Fuchsovi. Výstavu s názvem “Nový svět” Kamila Fuchse budete moci navštívit od 13. srpna 2025 na hradě Špilberk, ve vile Tugendhat proběhne tentýž den slavnostní otevření doprovodné výstavy Rekonstrukce Kamila Fuchse.

Na obě výstavy srdečně zveme!

Vila Tugendhat, stav po rekonstrukci, 1985–1990, foto: Miloš Budík