Zimní prohlídka vily Wittal

Prohlídky probíhají o víkendu. Jejich dostupnost si můžete oveřit na Brno iD.

Seznamte se s historií a současností nejnovějšího objektu ve správě Muzea města Brna, poznejte jeho krásu a vychutnejte si netradiční výhledy.

Po 87 letech budou ve vile Wittal opět hořet svíce chanukije. Ty zde zapalovali naposledy patrně Johann a Friederike Wittalovi v prosinci roku 1938, poté byli z domu násilně vyhnáni a již se nikdy nevrátili. Obnovte s námi letos tuto přerušenou tradici a přijďte si užít jedinečnou sváteční atmosfétu Chanuky ve vile Wittal.

VŠECHNO, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O CHANUCE 

Letos začíná Chanuka po západu slunce 14. prosince a skončí večer 22. prosince 2025.

Chanuka hebrejsky znamená „zasvěcení“ a říká se jí také Svátek světel. Připomíná vítězství Makabejců nad helenizovanými Syřany a následné znovuzasvěcení Jeruzalémského chrámu roku 164 př. o. l. Chanukový zázrak spočívá v tom, že jediná lahvička s olejem vydržela v chrámové menoře svítit celých osm dní.

Oslavy probíhají většinou doma. Židovské rodiny zapalují každý z osmi večerů po západu slunce svíčky na devítiramenném svícnu, tzv.  chanukii, zpívají chanukové písně, hrají drejdl, pochutnávají si na tradičních jídlech a vyměňují si drobné dárky. Komunity se často scházejí i ke společným oslavám.

Mnoho chanukových jídel se smaží v oleji, který symbolizuje zázrak osm dní hořící chrámové menory.

U nás jsou známé hlavně aškenázské sufganijot (koblihy) a latkes (bramborové placky), v sefardském prostředí jsou oblíbené například bimuelos (ladino odvozenina od španělského buneolos, což znamená lívance).

Drejdl je hračka připomínající káču, s níž si děti i dospělí hrají během svátku Chanuka. Na každé ze čtyř jeho stran je hebrejské písmeno. Tato písmena jsou akronymem hebrejské věty נס גדול היה שם‎ (Nes gadol haja šam), což v překladu znamená: „Stal se tam veliký zázrak.“

Každý večer se zapalují svíčky na tzv. chanukii – svícnu tvořeném devíti svíčkami nebo olejovými lampičkami – jedna svíčka na každý chanukový večer a k nim šamaš („pomocník,“ kterým se ostatní svíčky zapalují). První noc Chanuky se podle aškenázské tradice rozsvítí jedna svíčka na pravé straně chanukie. Následující noc se umístí další svíčka nalevo od ní. Tak se postupuje i následující noci. Chanuková světla se zapalují až po západu slunce a poté se často zpívají tradiční písně, například Ma'oz cur (Ó mocná skálo). Chanukie často mívají podobu připomínající sedmiramenný svícen (menoru), který se nacházel v Chrámu, ale není to nezbytné. Podmínkou je, aby všech osm světel bylo v jedné linii (nesmí být např. uspořádány do kruhu) a ve stejné výšce. Umísťují se za okno do ulice nebo ke vchodovým dveřím, aby se chanukové světlo zahánějící temnotu dostalo i k těm, kteří svátek neslaví.

Chanuka se díky své blízkosti k Vánocům stala jedním z nejznámějších židovských svátků, a tak se může hodit vědět, jak správně popřát nebo pozdravit židovské přátele při této příležitosti. Samozřejmě můžete říct „Veselé svátky“ nebo „Veselou Chanuku.“ Hebrejsky se to řekne „Chag sameach“ nebo „Chag Chanuka sameach.“ V Izraeli je běžné říkat jednoduše „Chanuka sameach" nebo „Chag urim sameach,“ což se doslova překládá jako „Šťastný svátek světel.“ Pokud dáváte přednost jidiš, popřejte „Ah freilichin Chanuka.“ Méně obvyklé, ale krásné je přání „A lichtiger Chanuka,“ což znamená „Chanuku plnou světla.“ A v sefardském ladinu (judeo-španělštině) můžete říci „Hanukah alegre.“

Poměrně novou židovskou tradicí je posílání chanukových přání. Objevují se na nich motivy drejdlů, svícnů, chanukových penízků nebo koblih. Mnohá z nich odkazují na skutečnost, že Chanuka je svátek světla. Je to příležitost popřát ostatním, aby měli v tomto období a po celý rok světlo ve svém životě. Dalším častým chanukových tématem jsou zázraky. Můžete tedy popřát rok plný malých i velkých zázraků.

CHANUKA VERSUS VÁNOCE

V obou případech se jedná o všeobecně rozšířené zimní svátky spojené s rozdáváním dárků. V čem se ale liší a co mají naopak společného?

• Vánoce jsou významnější.

Židovský svátek Chanuka oslavuje vítězství Makabejců nad jejich seleukovskými utlačovateli v roce 164 př. o. l., tedy více než půldruhého století před narozením Ježíše, které křesťané každoročně slaví o Vánocích. Zatímco Vánoce jsou liturgicky významným křesťanským svátkem, Chanuka byla až do moderní doby poměrně nedůležitá a v Tóře není vůbec zmíněna. Rabíni ji zavedli mnohem později na památku historických událostí.

• Chanuka vychází pokaždé na jiné datum.

Vánoce připadají každý rok na stejné období občanského kalendáře. Datum Chanuky je jako u všech ostatních židovských svátků pohyblivé, protože je stanoveno na 25. kislev židovského lunisolárního kalendáře.

• Trvají různě dlouho.

Chanuka připomíná zázrak, při kterém jedna lahvička oleje dostačující obvykle k zapálení starověkého chrámového světla na jeden den hořela celých osm dní. Proto je Chanuka osmidenní. Hlavní vánoční svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince. Předchází mu ale doba adventní končící Štědrým dnem jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční trvající v římskokatolické církvi do Zjevení Páně 6. ledna. Český Ježíšek dodržuje erev a chodí už 24. prosince a ke štědrovečerní večeři se obvykle usedá po východu prvních tří hvězd – milejší důkaz o provázanosti křesťansko-židovských tradic bychom hledali jen těžko.

• Slaví se různě.

Hlavním momentem křesťanských oslav je návštěva vánočních mší. V synagogách se během Chanuky přidávají určitá požehnání, ale žádná zvláštní chanuková bohoslužba se nekoná. Židé slaví Chanuku zapalováním svíček, vyprávěním chanukového příběhu, hrou s drejdlem a pojídáním smažených jídel.

Rozdávání dárků se stalo nedílnou součástí obou svátků až poměrně nedávno – na konci devatenáctého století. Hlavním společným jmenovatelem svátečního období v obou kulturách i náboženstvích je radostný čas strávený s těmi nejbližšími.