Arnoldova vila dnes spolu s blízkými vilami Tugendhat a Löw-Beer tvoří oblíbený a zdánlivě samozřejmý soubor zpřístupněných vil v brněnských Černých Polích. Nemuselo tomu tak být, bez mnohaletého úsilí celé řady institucí, spolků i jednotlivců, kteří se zasazovali o její záchranu, by se osud Arnoldovy vily i její zahrady mohl ubírat zcela jiným směrem.
V předchozích částech jsme se věnovali aktivitám rodičů dětí z Mateřské školy Drobného 26 a spolku Kulturní centrum Josefa Arnolda. Tentokrát se zaměříme na roli Muzea města Brna (MuMB), které sehrálo zásadní úlohu při rozpoznání historické hodnoty vily, její památkové ochraně i přípravě budoucího využití.
Muzeum vstoupilo do příběhu záchrany vily již před rokem 2010, kdy se kvůli jejímu nevyhovujícímu technickému stavu začalo řešit, jak v ní udržet provoz mateřské školy i nadále. Mezi aktivními rodiči byla také historička architektury Dagmar Černoušková, odborná pracovnice Studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat při MuMB, která v roce 2009 zahájila archivní výzkum a zpracovala stavebně-historickou dokumentaci domu. Průzkumem odkryla nejen architektonickou hodnotu Arnoldovy vily a její průkopnický význam v rámci urbanizace vilové kolonie Černá Pole, ale i pozapomenutou historii jejich majitelů, včetně rodinných vazeb k sousedním vilám Löw-Beer a Tugendhat. Na základě těchto zjištění podal tehdejší ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian návrh na prohlášení objektu kulturní památkou. Návrh neměl podporu vedení městské části Brno-sever, tehdejšího správce vily, Ministerstvo kultury však Arnoldovu vilu 19. února 2010 prohlásilo kulturní památkou. Tím byl učiněn jeden z nejdůležitějších kroků k jejímu zachování.
Po létech nejistot, nové vedení městské části Brno-sever odmítlo variantu prodeje objektu a začalo hledat jeho nové veřejné využití. Tehdejší místostarostka Miriam Kolářová a projektový manažer Meeting Brno Jaroslav Ostrčilík formulovali myšlenku Centra dialogu – místa, které by připomínalo pestrou historii Brna a současně sloužilo kulturním, vzdělávacím a komunitním aktivitám. Statutární město Brno, vlastník vily, proto v roce 2018 iniciovalo vznik pracovní skupiny, která měla budoucí náplň Centra dialogu dále rozpracovat. Vedle zástupců města v ní působili odborníci z oblasti památkové péče a architektury (Iveta Černá z MuMB, Lucie Valdhansová, odborná garantka Brněnského architektonického manuálu, Zdeněk Vácha z Národního památkového ústavu nebo Marek Ciprian za spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda).
Pro další osud vily bylo rozhodující, že město nakonec její správu svěřilo právě MuMB. V říjnu 2019 o tom rozhodlo Zastupitelstvo města Brna. Muzeum bylo přirozenou volbou nejen proto, že stálo již u rozpoznání historické hodnoty objektu, a díky zkušenostem s památkovou obnovou a provozem nedaleké vily Tugendhat, ale zejména i proto, že dřívější profesní kontakty muzea umožňovaly získat významného zahraničního partnera pro spolupráci na projektu obnovy. Pod vedením Ivety Černé muzeum připravilo koncepci budoucího využití domu a projekt Centrum dialogu – záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily. Vila neměla být
pouze další muzeální expozicí, ale „živou památkou“, v níž se historické dědictví propojí se současnými kulturními, vzdělávacími a komunitními aktivitami.
Klíčovým úkolem MuMB bylo získání finančních prostředků na obnovu. MuMB proto připravilo rozsáhlou žádost do programu Kultura financovaného z Fondů EHP a Norska. Při jejím zpracování byla klíčovou spolupráce se společností CultureTech a odborníkem Pavlem Jiráskem. Muzeum díky svým mezinárodním kontaktům skutečně získalo také zahraničního partnera – Národní muzeum umění, architektury a designu v Oslo. Žádost byla podána 30. dubna 2020 a uspěla ve velmi silné konkurenci. Z celkem 129 projektů, které splnily formální podmínky, bylo k financování doporučeno pouze 16. Mezi nimi i projekt Arnoldovy vily. V květnu 2021 tak Muzeum města Brna získalo dotaci ve výši přibližně 38,5 milionu korun. Spolu s finanční účastí města Brna tím byla otevřena cesta k obnově domu a jeho zahrady.
O samotné rekonstrukci Arnoldovy vily zase příště.