Příběh svobodných zednářů můžete zhlédnout na výstavě na Špilberku

Brno představí stoletý příběh svobodných zednářů. Výstava na Špilberku přiblíží historii lóže Cestou Světla a zároveň seznámí návštěvníky hlouběji s fenoménem svobodného zednářství.

Sto let existence jedné z nejvýznamnějších brněnských zednářských lóží připomene nová výstava Brno a svobodní zednáři / 100 let lóže Cestou Světla. Návštěvníkům Muzea města Brna na hradě Špilberku nabídne od 13. listopadu 2026 do 20. června 2027 jedinečnou příležitost poznat historii svobodného zednářství v Brně, jeho osobnosti, tradice, symboliku i hodnoty. Výstava mapuje stoletý příběh lóže Cestou Světla, která byla založena v roce 1926, a zároveň zasazuje její působení do širších souvislostí společenských, kulturních a politických dějin města. Prostřednictvím historických dokumentů, fotografií, osobních příběhů, zednářských symbolů a unikátních předmětů představí prostředí, které zůstávalo dlouhou dobu veřejnosti málo přístupné.

„Svobodné zednářství je součástí brněnské historie, o které se dosud příliš nemluvilo. Výstava umožní poznat i tuto kapitolu města,“ říká kurátor Mgr. Pavel Košťál.

Lóže Cestou Světla vznikla v roce 1926. Mezi jejími patnácti zakladateli bylo jedenáct vysokoškolských profesorů, kteří se významně podíleli na formování vědeckého, kulturního a společenského života meziválečného Brna. Lóže se rychle rozvíjela, navazovala přátelské vztahy s českými i německojazyčnými zednáři a podílela se také na zakládání dalších lóží na Moravě. Její činnost však zásadně přerušily události roku 1938 a následná nacistická okupace. Řada jejích členů se zapojila do protinacistického odboje. Někteří za své postoje zaplatili vězněním či pronásledováním „Zaujalo nás především propojení velkých dějin s osobními osudy. Původní lóžová matrika například ukazuje, že za historickými událostmi stojí konkrétní lidé,“ doplňuje spolukurátor výstavy Ilja Kašík.

Po krátkém poválečném období naděje následovalo desetiletí vynuceného mlčení. Teprve po pádu komunistického režimu mohla lóže obnovit svou činnost. V roce 1992 znovu přijala Světlo a postupně se začlenila do Veliké Lóže České republiky.

Expozice přiblíží české i německojazyčné zednářské lóže meziválečného období a představí také současné zednářské prostředí v Brně. Jedním z mimořádných exponátů bude původní lóžová matrika Cestou Světla, která zachycuje osudy členů lóže v období první republiky. Unikátní je také vystavení pečetidel brněnských zednářů z konce 18. století, které připomíná skutečnost, že prvorepublikové lóže byly pokračováním zednářské tradice, započaté v Brně již na konci 18. století. Významnou stopu zanechali svobodní zednáři také v samotné podobě města. Jejich vliv a působení připomíná mimo jiné 38 brněnských ulic pojmenovaných po osobnostech, které byly členy zdejších lóží.

„Chtěli jsme připravit výstavu, která nebude jen představovat zednářské symboly a obřady, ale především ukáže, jak byli členové lóží zapojeni do života Brna. Právě tyto souvislosti podle nás stojí za pozornost,“ uzavírá kurátor výstavy Mgr. Pavel Košťál.