Příběh bytu manželů Herdanových

Málokdy se podaří objevit tak autenticky dochovaný interiér, který i po téměř devadesáti letech dokáže vyprávět příběh jedné brněnské židovské rodiny.

 

Byt Richarda a Johanny Herdanových na Hlinkách 46 vznikl v roce 1933 podle návrhu architekta Emericha Horváta jako moderní domov mladých novomanželů. Rodiče nevěsty jej své dceři a jejímu manželovi darovali jako svatební dar.

 

Richard Herdan, strojní inženýr a zaměstnanec Škodových závodů, a jeho žena Johanna, rozená Teltscherová, zde prožili jen několik let. Krátce po nastěhování se jim narodil syn Leo, o čtyři roky později dcera Felicitas. V roce 1937 byl Richard pracovně přeložen do Prahy a již o rok později přijal nabídku působit v jihoafrické pobočce Škodových závodů v Johannesburgu. Rodina Československo opustila jen několik týdnů před mnichovskou krizí. Teprve s odstupem času se ukázalo, že právě toto rozhodnutí jí zachránilo život.

 

Zcela odlišný osud čekal rodiče Johanny Herdanové – Eugena a Elsu Teltscherovy. Ti zůstali ve svém domě na Hlinkách až do nacistické okupace. Jejich majetek byl postupně konfiskován, dům nuceně prodán a oba byli v březnu 1942 deportováni do Terezína. O několik dní později byli zařazeni do transportu do Piasků, odkud se již nikdy nevrátili. Stejný osud potkal většinu širší rodiny.

Během války dům obývali lidé spojení s nacistickým režimem. Po roce 1945 přešel do státní správy a velkorysé byty byly rozděleny mezi nové nájemníky. Právě tato proměna však paradoxně přispěla k zachování interiéru. Byt byl po desetiletí běžně obýván, ale nikdy neprošel rozsáhlou modernizací. Vestavěný nábytek, dveře, obložení i většina původního architektonického řešení zůstaly zachovány.

 

K zásadnímu obratu došlo až v létě roku 2020.

Při hledání zajímavých interiérů pro natáčení upozornila pracovnice České televize na opuštěný městský byt na Hlinkách. Už první fotografie naznačovaly, že se zde dochovalo něco mimořádného. Následná prohlídka potvrdila, že jde o jeden z nejautentičtěji dochovaných meziválečných bytových interiérů v Brně.

Klíčovým vodítkem se stal zdánlivě nenápadný detail – ozdobná kovová mříž falešného krbu s iniciálami „RH“. Právě tato dvě písmena přivedla badatele ke jménu Richarda Herdana a odstartovala několikaleté pátrání v archivech i mezi potomky původních majitelů.

Postupně se podařilo navázat kontakt s rodinou Herdanových, jejíž členové dnes žijí v Kanadě, Austrálii, Spojených státech amerických i Jihoafrické republice. Díky jejich rodinným fotografiím, vzpomínkám a dochovaným dokumentům bylo možné rekonstruovat historii bytu i osudy jeho obyvatel. V roce 2022 se potomci Richarda a Johanny Herdanových po více než osmdesáti letech do svého někdejšího domova osobně vrátili.

Objevení interiéru odstartovalo rozsáhlý restaurátorský projekt. V následujících letech proběhl podrobný stavebněhistorický a restaurátorský průzkum i obnova vestavěného zařízení a jednotlivých architektonických detailů. Při restaurátorských pracích byl například v dětském pokoji objeven stranický odznak NSDAP ukrytý pod vestavěnou skříní – drobný, ale výmluvný doklad válečné historie tohoto místa.

 

Dnes představuje byt manželů Herdanových jeden z nejvýznamnějších a nejautentičtěji dochovaných meziválečných bytových interiérů v Brně. Jeho hodnota nespočívá pouze ve výjimečné architektuře, ale také v mimořádně dobře zdokumentovaném příběhu jeho obyvatel. Dochovaný interiér, archivní prameny, restaurátorské průzkumy i vzpomínky potomků společně umožňují vyprávět příběh jedné brněnské rodiny, jejíž osudy se staly součástí dramatických dějin 20. století.