Otakar Slavík / A věnuju se tříbení, „letu plavmo“

Obrazy a práce na papíře

Malíř a kreslíř Otakar Slavík (1931–2010) velkou část svého života spojil s nedalekou Vídní, kam emigroval v roce 1980, a kde mu byl udělen politický azyl.  V tomto ohledu Slavíkova výstava navazuje na výstavní projekty, v nichž Muzeum města Brna připomnělo souvislost moravské metropole s rakouským prostředím.

Otakara Slavíka však s Brnem pojily i mnohem osobnější vztahy. Významná byla jeho spolupráce s teoretikem Jiřím Valochem, který se Slavíkovým dílem dlouhodobě teoreticky zabýval a který v roce 1975 v Minigalerii Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně připravil výstavu Slavíkových kreseb, tedy v době, kdy výstavní činnost neoficiálních umělců byla téměř zamražena. A byl to právě Valoch, který těsně po sametové revoluci kurátoroval v Galerii Na bidýlku provozované sběratelem Karlem Tutschem Slavíkovu výstavu prací na papíře. Mezi Karlem Tutschem a Otakarem Slavíkem vzniklo přátelské pouto a řada Slavíkových prací se proto stala součástí Tutschovy sbírky (dnes převzaté do správy Galerie moderního umění v Hradci Králové). 

Výstava Otakara Slavíka v Muzeu města Brna se zaměřuje především na médium kresby, čímž na oba jmenované projekty navazuje. Vedle tušových, sochařsky cítěných až archetypálních kreseb zahrnuje expresivní barevné pastely a výrazně koloristické kresby kombinující více kreslířských přístupů. Vzhledem k tomu, že práce na papíře jsou stavěny do konfrontace s malířskou tvorbou, mohou si návštěvníci uvědomit sílu, citlivost a zároveň vnitřní monumentalitu Slavíkových kreseb a jejich význam v kontextu umělcova díla. 

Ilona Víchová