Vila Tugendhat, výjimečné architektonické dílo Ludwiga Miese van der Rohe, je nejen národní kulturní památkou mezinárodního významu, ale rovněž stavebně-technickým unikátem. Od dokončení komplexní památkové obnovy v roce 2012 je objekt dlouhodobě podrobován pravidelnému sledování konstrukčního chování pomocí geodetických měření. Cílem těchto měření je sledování prostorové stability stavby, a to zejména s ohledem na její založení ve složitých geologických podmínkách brněnského svahu nad ulicí Drobného.
Geodetický monitoring byl ve vile Tugendhat zahájen v návaznosti na výsledky statických a geotechnických průzkumů, které odhalily komplikované základové poměry – přítomnost sprašových hlín, vysokou stlačitelnost zemin a kolísání hladiny podzemní vody. Tyto faktory zvyšují riziko nežádoucích deformací nosné konstrukce.
Geodetická pozorování jsou zaměřena na místa napojení nosné ocelové konstrukce na základové patky nebo zdivo. U vily Tugendhat se konkrétně jedná např. o napojení ocelových sloupů, parapety, stěny technického podlaží, okolí schodiště aj. Měření probíhá v pravidelných intervalech a umožňuje detekovat i milimetrové posuny ve vodorovné a svislé rovině.
Měřicí etapy probíhají pravidelně a umožňují srovnání výsledků v čase. Během jednotlivých etap jsou některé body nahrazovány či doplňovány podle vývoje situace a potřeb monitoringu, např. při zhoršené čitelnosti odrazových značek nebo podle požadavků odborného týmu. Monitoring zahrnuje i specifické měřicí kampaně, jako je sledování deformací rámů oken či změn na nosných prvcích. Data jsou zpracovávána do přehledných protokolů a slouží jako podklad pro rozhodování odborných garantů a spolupracujících statiků a geotechniků.
Proč je geodetické sledování nezbytné?
Unikátní konstrukční systém vily, ocelový třípodlažní skelet s dvouplášťovou stropní konstrukcí tvořenou ocelovými nosníky a stropní výplní z dutých keramických vložek, vyžaduje stabilní základové poměry. Avšak sprašové a jílovité zeminy pod objektem mají tendenci k prosedání, bobtnání i smršťování, což může dlouhodobě negativně ovlivnit celkovou statickou stabilitu stavby.
Pouhým okem pak můžeme sledovat druhotné projevy těchto procesů. Popsané jevy společně s rozdílnou roztažností omítek a ocelové nosné konstrukce jsou viditelné například tak, že vytváří síťové trhlinky na fasádě. Ty jsou však vnímány jako autentický projev použitých technologií a doklad doby vzniku vily Tugendhat.
Geodetická měření tak představují důležitý preventivní nástroj, který umožňuje včasné odhalení posunů nebo deformací. V kombinaci s dalšími diagnostickými metodami přispívají ke komplexnímu porozumění chování stavby v čase.
Foto 1: Geodetický přístroj, tzv. tachymetr, před zahradní fasádou vily Tugendhat, foto: SDC-VT
Foto 2: Bod pro geodetické měření, tzv. odrazný terčík, v interiéru vily na rámu zasklení zimní zahrady, foto: SDC-VT
Foto 3–4: Bod pro geodetické měření, tzv. odrazný terčík, na zahradní fasádě vily na rámu zasklení hlavního obytného prostoru, foto: SDC-VT
Foto 5: Šablona s odrazným terčíkem pro geodetické měření na travertinovém parapetním bloku zahradní fasády vily, foto: SDC-VT
