V pátek 1. března jsme se v brněnském krematoriu naposledy rozloučili s kolegyní PhDr. Lenkou Kudělkovou (2. 5. 1958 – 16. 2. 2024). Lenka Kudělková, rozená Krčálová, pocházela z Kuřimi a po maturitě na tišnovském gymnáziu vystudovala dějiny umění na brněnské filozofické fakultě. Zde se poznala s prof. Zdeňkem Kudělkou, za kterého se později provdala, a který také již za studií podnítil její zájem o architekturu. Kudělka se jako jeden z našich prvních historiků umění věnoval české, zejména brněnské meziválečné architektuře a Lenka Kudělková se brzy po jeho boku zařadila mezi výrazné badatele v této oblasti. V letech 1981–2023 působila v Muzeu města Brna, a to převážně v Oddělení dějin architektury (1990–2002 jako vedoucí) a od roku 2016 v Oddělení historie. Svou badatelskou činnost zaměřila téměř výhradně na brněnskou meziválečnou architekturu a urbanismus, z osobností pak zvláště na architekta Ernsta Wiesnera.
První komplexní prezentaci nejcennějších ukázek ze sbírky meziválečné architektury připravila Lenka Kudělková v roce 1993 pro výstavu Výtvarná kultura v Brně 1918–1938, kterou Muzeum města Brna uspořádalo ve spolupráci s Moravskou galerií v tehdy nově rekonstruovaném Pražákově paláci. V roce 1995 společně se Zdeňkem Kudělkou realizovali rozsáhlou monografickou výstavu ke 100. výročí narození nejproslulejšího brněnského tvůrce Bohuslava Fuchse v Domě umění (1995), reprízovanou později ve Fragnerově galerii v Praze a v Českém centru v Berlíně. S Jindřichem Chatrným a Zdeňkem Kudělkou připravila v Muzeu města Brna vůbec první stálou architektonickou expozici u nás, nazvanou O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939 (1998), k níž vyšel i reprezentativní katalog, patřící dnes mezi základní prameny k danému tématu. Jako autorka či spoluautorka se podílela na výstavách architektů – Miloslav Kopřiva (1994), Bohumil Tureček (2002), Mojmír Kyselka st. (2002), Ernst Wiesner (2005) aj.
Od roku 1994, kdy přešla do správy Muzea města Brna vila Tugendhat, stála Lenka Kudělková u příprav jejího otevření pro veřejnost a společně se svým manželem a dalšími kolegy se podílela na zpracování materiálů pro zápis vily do Seznamu světového dědictví UNESCO. Se Zdeňkem Kudělkou pak také publikovala velmi přínosnou studii k neznámým osudům vily Tugendhat na sklonku 2. světové války. Věnovala se i žijícím legendám, a to realizací výstavy a publikace věnované Ivanu Rullerovi, významné osobnosti brněnské poválečné architektury (2002). V roce 2008 připravila velmi úspěšnou výstavu Zmizelý svět brněnských kaváren. Své badatelské poznatky vkládala pravidelně také na internetovou encyklopedii Brna a do Biografického slovníku českých zemí. Při vzniku Brněnského architektonického manuálu patřila k týmu garantů tohoto projektu.
Fotogalerie
